Imunitní systém je něco, co nám umožňuje přežít. Vzhledem k tomu, že nás neustále ohrožují nějaké patogeny z okolního prostředí, nebýt něj, nebyli bychom tu ani deset minut. Jelikož je pro naše normální fungování naprosto klíčový, podíváme se na to, jak pracuje.
Jak už bylo řečeno, bez funkční imunity bychom podlehli první cizorodé látce (bakterii, viru), která by se na nás rozhodla zaútočit. Pravda je ale taková, že místo toho, abychom za to byli vděční, chováme se k ní dost macešsky.
V mládí to až tak moc nevadí, protože jsme plní sil a jediná věc, která nás může na pár dnů vyřadit z provozu je chřipka. Když však v našem počínání pokračujeme i nadále, vede to k oslabenému imunitnímu systému, který pak nedovede čelit banálnějším hrozbám. Které mohou být v konečném důsledku i smrtelné.
Abyste měli lepší představu o tom, jak to celé funguje, podíváme se na podrobnosti o imunitě, o kterých vám dozajista nikdo neřekl. A to ani při hodinách biologie ve škole.
Jak funguje imunitní systém
Imunitní systém lidského těla se skládá z několika okruhů, které společně vytvářejí komplexní obranyschopnost. To ale není všechno. V těle máme i několik dalších orgánů, které se podílejí na odvádění potenciálně škodlivých látek.
Součástí imunitního systému každého člověka je:
- Kůže
- Střevní mikroflóra
- Armáda bílých krvinek
Mezi zmíněné pomocníky pak patří plíce (které odvádějí oxid uhličitý), játra (která odbourávají alkohol a metabolizují léky) a ledviny (které filtrují krev a škodliviny vylučují močí).
Jakmile je některá ze “součástek” systému poškozena, odrazí se to na našem celkovém zdravotním stavu a na větší náchylnosti k nejrůznějším chorobám.
Vrozená imunita
Když se narodíme, jsme jako nepopsaný list, který se musí všechno naučit. To ale neznamená, že jsme vůči okolnímu světu zcela bezbranní.
Ačkoliv náš přirozený imunitní systém není zcela dokonalý, při náhlém ohrožení dokáže vyvolat bleskovou reakci, během které může dojít k pohlcení škodlivých látek makrofágy a neutrofily. Z hlediska vrozené imunity je velmi důležitá i kůže, která představuje fyzickou bariéru. Často se v tomto ohledu hovoří i o nezastupitelnosti sliznic.
Další součástí vrozené imunity je:
- Žaludeční kyselina
- Kašel/kýchání
- Sliz
- Soubor enzymů
Ke zlepšení imunity novorozence slouží i kojení.
Získaná imunita
Na přirozenou imunitu navazuje imunita získaná. Ta zahrnuje jak přirozený jev, kdy se tělo setká s patogenem, tak ten nepřirozený, kterým je člověkem vyrobené očkování.
V obou případech se tělo naučí rozeznávat hrozbu pro případ, že by se s ní setkalo někdy v budoucnu. (Místo toho, aby tělo zkoušelo, co bude na vetřelce fungovat, sáhne do paměti a zvolí strategii, která byla vyhodnocena jako nejvíce účinná. Což umožňuje i mnohem rychlejší rekonvalescenci.)
Selhání imunitního systému
Selhání imunitního systému nebývá za normálních okolností běžné. (Nikoliv však nemožné.) Někdo se s touto vadou již narodí, v jiných případech jde o jev, který je způsobený nemocí, nebo dlouhodobě neudržitelným životním stylem.
Fungování imunitního systému může poškodit například:
- HIV/AIDS (v podstatě jde o to, že virus vypne imunitní systém a ten se pak není schopen bránit i triviálním nemocem)
- COVID-19 (hovoří se o něm v souvislosti s nadměrnou odpovědí imunitního systému)
- Cukrovka
- Léčba rakoviny - chemoterapie, ozařování… (léčba kromě nádorů a poškozených buněk ničí i zdravé části těla, protože je nedovede rozlišit)
V této souvislosti běžně hovoříme o tom, že hlavní příčinou úmrtí nebyla přítomná nemoc, ale infekce/nemoc/choroba, se kterou se tělo nedovedlo poprat. Na druhou stranu, za tento stav mohlo primární onemocnění, které způsobilo vypnutí zdravé imunitní reakce.
Nemoci imunitního systému
Aby toho nebylo málo, máme tu ještě další kategorii, do které spadají nemoci imunitního systému. Pro ty je charakteristické, že tělo útočí na svou vlastní tkáň, kterou soustavně poškozuje. Mnohdy až do úplného zničení. Také sem zahrnujeme nadměrnou odpověď imunitního systému na cizorodé látky z okolního prostředí, které ho nemohou nijak ohrozit.
Mezi autoimunitní choroby patří:
- Revmatoidní artritida
- Alergie
- Lupus
K poruchám imunity ale může dojít i v důsledku onemocnění (již zmíněné HIV, či nemoci, které přenášejí klíšťata), nebo v důsledku zaměstnání v nějakém rizikovém sektoru. (Radiace, práce s nebezpečnými chemikáliemi…)
K poruchám imunity bývají náchylnější lidé, kteří:
- Mají nějakou autoimunitní chorobu v rodině
- Mají nemocná játra
- Přišli o slezinu
- Trpí HIV/AIDS
- Trpí rakovinou
Mezi rizikové faktory patří i nedostatek spánku, během kterého se optimalizuje imunitní systém. Nižší obranyschopnost je spojená i s postupným stárnutím.
V případě, že lékař vyhodnotí, že trpíte autoimunitní chorobou, je nutné se začít neprodleně léčit. Co se týče onemocnění HIV/AIDS, ačkoliv nejde o léčitelnou nemoc, existují léky, které snižují aktivitu viru v těle. Nemocný tedy může prožít vcelku kvalitní život, jehož délka už prakticky dohnala normální věk dožití.
Starejte se o sebe
O imunitní systém je nutné se důkladně starat. Jinak se pro nás stane rizikem každá nemoc, která projde kolem. Za neléčené autoimunitní choroby pak můžeme zaplatit nefunkčními orgány, které jsou důležité k životu. (V tomto je speciálně zákeřný třeba již zmíněný lupus.